Ministerstvo školství doporučuje učit i venku
MŠMT před několika dny vydalo Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Z něho vyplývá doporučení učit se také venku, což je prospěšnější pro děti i pedagogy.
Připojené soubory
"Při prezenční výuce je vhodné, pokud to lze, zařazovat vzdělávací aktivity pořádané venku – na školní zahradě, hřišti, parku a okolí školy, kde nedochází ke kumulování více osob. Zde lze realizovat nejen projektovou výuku a činnosti v rámci výchovných předmětů, ale i některé běžné rozvrhové hodiny. Tato praxe významně snižuje epidemiologická rizika, zlepšuje celkovou zdravotní kondici, koncentraci a přispívá k well-beingu dětí/žáků/studentů i učitelů," vyplývá z doporučení, které najdete zde.
POZITIVNÍ OBRAT
„Vnímáme, že jde o velký posun k lepšímu ze strany ministerstva. Protože ještě na jaře jsme řešili jejich rozhodnutí, ze kterého vyplývalo v podstatě opačné stanovisko. Školám tehdy nebylo doporučováno, aby děti během výuky chodily ven. Z toho důvodu se sepisovala i petice Rozšíření pravidel pro zahájení školy o výuku v příroděa za TEREZU jsme ve spolupráci s Českou radou dětí a mládeže, Lipkou a Chaloupkami napsali dopis MŠMT, ve kterém jsme žádali o úpravu. Nyní se situace obrací a také na ministerstvu uznávají, že výuka venku prospěje dětem i učitelům,“ komentuje Justina Danišová ze Vzdělávacího centra TEREZA, které stojí za iniciativou UČÍME SE VENKU.
Jako další pozitivum vnímají v TEREZE, že se výuka venku na školách stále více rozšiřuje i bez ohledu na epidemiologická opatření. Jak vyplývá z dotazníků škol zapojených v programu Les ve škole, kterých se letos sešla stovka, každý týden chodí na výuku venku zhruba čtvrtina zapojených škol a desetina škol se učí venku dokonce denně! To je skvělý výsledek ve srovnání s uplynulými roky, kdy se venku učily děti spíše zřídka a především v alternativních školách.
JE UČENÍ VENKU RIZIKOVÉ?
Mnozí rodiče i učitelé vnímají učení venku v přírodě jako příliš riskantní a málo bezpečné. Děti se mohou zranit, ztratit nebo zašpinit. I s těmito riziky se však dá úspěšně pracovat. Odměnou je radost z pobytu venku a větší zapojení žáků. Děti jsou pozornější, lépe se soustředí, snáze komunikují, jsou lépe naladěny a mají větší motivaci k učení. Díky tomu, že se učí prostřednictvím objevování a zkoumání, dokážou si získané poznatky lépe zapamatovat, lépe pochopí přírodní zákonitosti a jejich souvislosti. Výuka je přitom bezesporu daleko víc baví. A díky tomu potom baví i samotné pedagogy.
„Učení v přírodě je pro mě smysluplné a přirozené. Děti jsou spokojené, mají dobrou náladu a navíc jsou více pozorné.“ Dagmar Židů, ZŠ Turnov
