MŠMT před několika dny vydalo Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Z něho vyplývá doporučení učit se také venku, což je prospěšnější pro děti i pedagogy.

"Při prezenční výuce je vhodné, pokud to lze, zařazovat vzdělávací aktivity pořádané venku – na školní zahradě, hřišti, parku a okolí školy, kde nedochází ke kumulování více osob. Zde lze realizovat nejen projektovou výuku a činnosti v rámci výchovných předmětů, ale i některé běžné rozvrhové hodiny. Tato praxe významně snižuje epidemiologická rizika, zlepšuje celkovou zdravotní kondici, koncentraci a přispívá k well-beingu dětí/žáků/studentů i učitelů," vyplývá z doporučení, které najdete zde.

 

POZITIVNÍ OBRAT

„Vnímáme, že jde o velký posun k lepšímu ze strany ministerstva. Protože ještě na jaře jsme řešili jejich rozhodnutí, ze kterého vyplývalo v podstatě opačné stanovisko. Školám tehdy nebylo doporučováno, aby děti během výuky chodily ven. Z toho důvodu se sepisovala i petice Rozšíření pravidel pro zahájení školy o výuku v příroděa za TEREZU jsme ve spolupráci s Českou radou dětí a mládeže, Lipkou a Chaloupkami napsali dopis MŠMT, ve kterém jsme žádali o úpravu. Nyní se situace obrací a také na ministerstvu uznávají, že výuka venku prospěje dětem i učitelům,“ komentuje Justina Danišová ze Vzdělávacího centra TEREZA, které stojí za iniciativou UČÍME SE VENKU.  

Jako další pozitivum vnímají v TEREZE, že se výuka venku na školách stále více rozšiřuje i bez ohledu na epidemiologická opatření. Jak vyplývá z dotazníků škol zapojených v programu Les ve škole, kterých se letos sešla stovka, každý týden chodí na výuku venku zhruba čtvrtina zapojených škol a desetina škol se učí venku dokonce denně! To je skvělý výsledek ve srovnání s uplynulými roky, kdy se venku učily děti spíše zřídka a především v alternativních školách.

JE UČENÍ VENKU RIZIKOVÉ?

Mnozí rodiče i učitelé vnímají učení venku v přírodě jako příliš riskantní a málo bezpečné. Děti se mohou zranit, ztratit nebo zašpinit. I s těmito riziky se však dá úspěšně pracovat. Odměnou je radost z pobytu venku a větší zapojení žáků. Děti jsou pozornější, lépe se soustředí, snáze komunikují, jsou lépe naladěny a mají větší motivaci k učení. Díky tomu, že se učí prostřednictvím objevování a zkoumání, dokážou si získané poznatky lépe zapamatovat, lépe pochopí přírodní zákonitosti a jejich souvislosti. Výuka je přitom bezesporu daleko víc baví. A díky tomu potom baví i samotné pedagogy.

„Učení v přírodě je pro mě smysluplné a přirozené. Děti jsou spokojené, mají dobrou náladu a navíc jsou více pozorné.“ Dagmar Židů, ZŠ Turnov

 

7 DŮVODŮ, PROČ UČIT VENKU

1.      Děti učení venku baví

Učení venku je názorné, třírozměrné a pestré. Přináší mnoho nových podnětů nejen pro naše smysly, ale i pro naše myšlení.

2.      Zvyšuje zájem o učení

Spojení se skutečným světem přináší pocit smysluplnosti učení. Roste pocit uspokojení z vlastního učení. Snižuje se počet absencí.

3.      Zlepšuje vzdělávací výsledky

Co se naučíme skrze zážitky venku, se v mozku ukládá hlouběji a snadněji se vybavuje. Kontakt s přírodou zlepšuje pozornost a soustředění.

4.      Podporuje zdraví dětí

Pobyt a pohyb venku snižuje nadváhu a obezitu, zlepšuje fungování imunitního systému a snižuje počet nemocí.

5.      Děti i učitelé jsou spokojenější

Kontakt s přírodou významně přispívá k duševnímu zdraví a pohodě. Snižuje stres, úzkosti a deprese.

6.      Posiluje vztahy mezi dětmi i s učiteli

Venku děti rozvíjí nejen své znalosti, ale současně i emoční a sociální inteligenci. Snižují se důvody ke vzniku agresivity a násilí.

7.      Učit venku je přirozené

Děti se učily venku více než 99 % lidské historie. Jsou na to připravené.